Akutní perikarditida (Acute pericarditis / Pericarditis acuta) je akutní zánětlivý syndrom osrdečníku (Pericardium), který představuje přibližně 5 % všech případů vyšetřených na urgentním příjmu pro neischemickou akutní bolest na hrudi 1,2. Diagnóza se stanovuje klinicky podle kritérií Evropské kardiologické společnosti (ESC — European Society of Cardiology) a léčba první volby kombinuje kolchicin (Colchicinum) s aspirinem nebo nesteroidním antiflogistikem (NSAID) za účelem prevence recidiv 1,3.
Epidemiologie (Epidemiologia)
Akutní perikarditida se vyskytuje ve všech věkových skupinách, avšak s vrcholem incidence u mužů ve věku 16–65 let 1,2. U 15–30 % pacientů léčených bez kolchicinu dochází k rozvoji recidivující perikarditidy (Pericarditis recurrens) do 18 měsíců 3.
Etiologie (Etiologia)
V rozvinutých zemích je 80–90 % případů idiopatického nebo předpokládaného virového původu 1,2:
infekční: virová (coxsackievirus, echovirus, adenovirus, SARS-CoV-2, HIV), bakteriální (Mycobacterium tuberculosis — hlavní příčina v endemických oblastech), plísňová
autoimunitní a postkardiochirurgická: systémový lupus erythematodes (SLE — Systemic lupus erythematosus), revmatoidní artritida (Arthritis rheumatoides), Dresslerův syndrom (Syndroma Dressler) (perikarditida po infarktu myokardu), postperikardiotomický syndrom 1
metabolická: uremická perikarditida při pokročilém chronickém onemocnění ledvin, myxedém
neoplastická: metastatický karcinom plic nebo prsu, lymfom
Klinický obraz (Manifestatio clinica)
Podle doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti (ESC) vyžaduje klinická diagnóza akutní perikarditidy přítomnost alespoň 2 ze 4 následujících kritérií 1:
perikardiální bolest na hrudi (>85–90 % případů): ostrá, pleuritická retrosternální bolest vyzařující do trapézového svalu (prostřednictvím inervace nervus phrenicus), která se zmírňuje v poloze vsedě s předklonem
perikardiální třecí šelest (Fricatio pericardiaca) (<33 % případů): vysokofrekvenční, škrabavý, trifázický auskultační nález nejlépe slyšitelný u levého dolního okraje sterna při vyšetření v předklonu na konci exspirace
charakteristické změny na EKG (až u 60 % případů): nové difúzní elevace ST-úseku a/nebo deprese PR-segmentu
perikardiální výpotek (Effusio pericardii) (až u 60 % případů): nový nebo zhoršující se výpotek na transthorakální echokardiografii
| Klinický znak / Kritérium ESC | Frekvence výskytu a charakteristika |
|---|---|
| Perikardiální bolest na hrudi | >85–90 %; ostrá, pleuritická, vyzařuje do trapézu, úleva v předklonu 1 |
| Perikardiální třecí šelest | <33 %; trifázický zvuk v levém parasternálním prostoru na konci exspirace |
| Změny na EKG | Až 60 %; difúzní konkávní elevace ST a deprese PR 1,2 |
| Perikardiální výpotek | Až 60 %; nově vzniklý nebo progredující výpotek prokazatelný echokardiograficky |
Vyšetřovací metody (Examinationes)
EKG (Electrocardiographia)
Standardní 12svodové EKG klasicky prochází čtyřmi po sobě jdoucími stadii 1,2:
stadium 1 (hodiny až dny): difúzní konkávní ("sedlovité") elevace ST-úseku a deprese PR-segmentu ve končetinových a hrudních svodech, s recipročními depresemi ST a elevacemi PR ve svodu aVR (a V1); přítomnost Spodickova znaménka (sestupný TP úsek)
stadium 2 (1–2 týdny): normalizace ST-úseků a PR-segmentů s oploštěním vln T
stadium 3 (2–3 týdny): difúzní inverze vln T (objevující se až po návratu ST-úseků do izoelektrické linie, na rozdíl od infarktu myokardu s elevacemi ST — STEMI)
stadium 4 (týdny až měsíce): návrat EKG k normálnímu výchozímu stavu
Laboratorní vyšetření (Examinationes laboratoriales)
zánětlivé markery: zvýšená hladina C-reaktivního proteinu (CRP), sedimentace erytrocytů (FW) a leukocytóza podporují diagnózu a pomáhají určit trvání léčby 1
srdeční troponin (cTn): mírně zvýšený u 20–30 % pacientů, což značí souběžný zánět epikardiálního myokardu (myoperikarditida — Myopericarditis) 1,2
Zobrazovací metody (Diagnosticum imaginificum)
transthorakální echokardiografie (TTE): doporučena u všech pacientů ke kvantifikaci perikardiálního výpotku a vyloučení srdeční tamponády (Tamponatodia cordis) (diastolický kolaps pravé komory, systolický kolaps pravé síně, pletorická vena cava inferior) 1
magnetická rezonance srdce (CMR — Cardiac Magnetic Resonance): prokazuje cirkulární ztluštění perikardu (>3 mm), perikardiální edém v obrazech T2-STIR a pozdní sycení gadoliniem (LGE — Late Gadolinium Enhancement) perikardu
Léčba (Therapia)
medikamentózní léčba první volby: vysoké dávky aspirinu (acetylsalicylové kyseliny) 750–1000 mg každých 8 hodin nebo ibuprofenu 600 mg každých 8 hodin s gastroprotekcí po dobu 1–2 týdnů v kombinaci s nízkou dávkou kolchicinu (0,5 mg 1× denně při hmotnosti <70 kg, nebo 0,5 mg 2× denně při hmotnosti ≥70 kg) po dobu 3 měsíců, což snižuje míru recidiv na polovinu 1,3
omezení fyzické aktivity: vyhýbání se namáhavé fyzické aktivitě až do vymizení příznaků a normalizace CRP, EKG a echokardiogramu (minimálně 3 měsíce u výkonnostních sportovců) 1
kortikosteroidy: vyhrazeny výhradně pro pacienty s kontraindikacemi NSAID/kolchicinu nebo se specifickými autoimunitními indikacemi, jelikož časné podání steroidů zvyšuje riziko recidivy 1,3
| Léčebná modalita | Dávkování a doporučený postup |
|---|---|
| Aspirin (Kyselina acetylsalicylová) | 750–1000 mg po 8 hod. per os s gastroprotekcí (1–2 týdny, poté postupné snižování) |
| Ibuprofen | 600 mg po 8 hod. per os s gastroprotekcí (alternativa k aspirinu) |
| Kolchicin | 0,5 mg 1× denně (<70 kg) nebo 0,5 mg 2× denně (≥70 kg) po dobu 3 měsíců 1,3 |
| Kortikosteroidy (např. Prednison) | Vyhrazeno pro refrakterní případy / specifické indikace (nízké startovací dávky) |
Diferenciální diagnóza (Diagnosis differentialis)
infarkt myokardu s elevacemi ST (STEMI): konvexní ("klenuté") elevace ST lokalizované do koronárního teritoria, reciproční deprese ST ve svodech mimo aVR/V1 a absence deprese PR 1,2
benigní časná repolarizace (Repolarizatio praecox benigna): elevace ST nejvýraznější v hrudních svodech (V2–V5) se zářezem na J-bodě ("rybářský háček"), poměr ST/T <0,25 ve svodu V6 a absence evolučních změn
plicní embolie (Embolia pulmonum): pleuritická bolest na hrudi provázená tachykardií, hypoxií a normálním EKG nebo známkami přetížení pravého srdce