Plicní embolie (Pulmonary Embolism - PE) je obstrukce plicního arteriálního řečiště trombem, který nejčastěji pochází z hluboké žilní trombózy (Deep Vein Thrombosis - DVT) dolních končetin nebo pánevních žil 1,2. Jedná se o třetí nejčastější příčinu akutního kardiovaskulárního úmrtí hned po infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě 1.

Diagnostický a terapeutický algoritmus u plicní embolie 1 Stratifikace rizika Vyhodnocení Wellsova nebo ženevského skóre a stanovení hladiny D-dimerů. 2 Zobrazovací vyšetření Provedení CT plicní angiografie (CTPA) k potvrzení trombózy v plicním řečišti. 3 Hemodynamická stabilita Vyšetření oběhu a echokardiografie u nestabilních pacientů se systolickým tlakem pod 90 mmHg. 4 Léčebná intervence Zahájení antikoagulační terapie či okamžitá systémová trombolýza při oběhové nestabilitě.

Klinický obraz

Klinické příznaky plicní embolie jsou často nespecifické, což ztěžuje včasnou diagnostiku. Mezi hlavní symptomy a projevy patří:

Klinický projev Popis a frekvence výskytu
Běžné příznaky Akutně vzniklá dušnost (75–85 %), pleuritická bolest na hrudi (40–65 %), kašel, hemoptýza a presynkopa či synkopa.
Masivní (vysoce riziková) PE Trvalá systémová hypotenze (systolický krevní tlak <90 mmHg nebo pokles o ≥40 mmHg po dobu >15 minut), oběhový šok nebo srdeční zástava v podobě bezpulsové elektrické aktivity (PEA) 1.

Diagnostika a vyšetřovací metody

Pretestová pravděpodobnost a laboratorní vyšetření
  • Wellsovo skóre nebo revidované ženevské skóre: Slouží ke stratifikaci pacientů do kategorií „PE nepravděpodobná“ versus „PE pravděpodobná“ 1,2.

  • D-dimery: Vyznačují se vysokou negativní prediktivní hodnotou u pacientů s nízkou nebo střední pravděpodobností. Použití prahu upravovaného podle věku (věk × 10 µg/L u pacientů nad 50 let) zvyšuje specifitu bez poklesu citlivosti 1.

  • EKG: Nejčastějším nálezem je sinusová tachykardie. Známky přetížení pravé srdeční komory zahrnují inverzi vlny T ve svodech V1–V4, kompletní či nekompletní blokádu pravého raménka Tawarova (RBBB) a klasický obraz S1Q3T3 (u <15 % případů) 1.

Zobrazovací metody
  • CT plicní angiografie (CTPA): Metoda volby (gold standard). Prokazuje intraluminální defekty plnění v hlavních (tzv. sedlová embolie / „saddle embolus“), lobárních, segmentálních nebo subsegmentálních větvích („polo mint sign“ na axiálních řezech), doprovázené známkami přetížení pravé komory (poměr průměrů RV:LV >1,0 a vyklenutí interventrikulárního septa) 1,2.

  • V/Q scintigrafie (ventilačně-perfuzní scan): Preferovaná metoda v těhotenství nebo při těžké poruše funkce ledvin za předpokladu normálního nativního snímku hrudníku 1.

Léčba a ošetřovatelská péče

Léčebný postup se odvíjí od hemodynamické stability pacienta a stratifikovaného rizika rané mortality:

Kategorie rizika Doporučený terapeutický postup
Nízké a střední riziko Základem jsou přímá perorální antikoagulancia (DOAK – např. apixaban v dávce 10 mg 2× denně po dobu 7 dnů, následně 5 mg 2× denně; nebo rivaroxaban) jako preferovaná alternativa k antagonistům vitaminu K. Nízkomolekulární heparin (LMWH) se volí v těhotenství a u aktivního onkologického onemocnění 1,2.
Vysoké riziko (masivní PE) Vyžaduje okamžité podání nízko- nebo nefrakcionovaného heparinu a systémovou trombolýzu (např. rekombinantní tkáňový aktivátor plazminogenů / altepláza v dávce 100 mg i.v.). Při kontraindikaci trombolýzy se zvažuje chirurgická embolektomie nebo katetrová intervence 1.

Viz také